Makedonizace Bulharů v Pirinské Makedonii
Makedonizaci Bulharů v Pirinské Makedonii provedly orgány Bulharské lidové republiky (proruské loutkové vlády) a Jugoslávie. Snažili se vytvořit komunitu s výraznou makedonskou národní identitou. A téměř se jim to podařilo. Před rokem 1945 nebyli v Bulharsku při sčítání lidu uvedeni žádní etničtí Makedonci, ale v roce 1946 se v Bulharsku muselo jako „etničtí Makedonci“ zaregistrovat 160 541 osob a v roce 1956 178 862 osob. Násilná makedonizace probíhala pod vedením Bulharské komunistické strany a po nastolení komunistického režimu v Bulharsku po druhé světové válce v letech 1944-1958. Vytvoření makedonského jazyka a „etnických Makedonců“ bylo společensko-politickým experimentem, jehož cílem byla změna národního vědomí bulharského obyvatelstva a krok k vytvoření jednotné Makedonie v rámci Jugoslávie. V důsledku otevřeného konfliktu mezi Titem a Stalinem myšlenka balkánské federace ztroskotala, ale přesto makedonizace pomalými kroky přinášela výsledky. Malá část obyvatel Pirinu přijala makedonskou identitu, aby se vyhnula problémům se státní bezpečností a policií totalitního režimu.
Na přelomu let 1944 a 1945 přijalo vedení ve Skopji řadu opatření, která měla izolovat bulharské obyvatelstvo od Vardaru, Makedonie a naopak. Hranice byly uzavřeny a telefonní linky mezi Skopje a Sofií byly přerušeny, takže obyvatelstvo nemohlo volně komunikovat. Velkou nespokojenost mezi obyvatelstvem vyvolal návrat tisíců srbských kolonistů, kteří byli vyhnáni makedonskými Bulhary v roce 1941, do oblastí na bulharsko-jugoslávské hranici, aby usnadnili mekedonizaci obyvatelstva. Nepokoje vypukly v Tikvesku a Velesku, v obcích Gradsko, Ribarci a dalších. Úřady na povstalce tvrdě zaútočily jako na nepřátele nové Makedonie a zasáhly proti nim tím nejbrutálnějším způsobem.
Byly vydány zákony omezující práva těch, kteří se nazývali Bulhary.
Na Bulharech jsou bez soudu páchány četné vraždy jen proto, že sympatizují s Bulharskem a nazývají se Bulhary. V březnu 1945 byl zřízen „Soud na obranu makedonské národní cti“. U tohoto soudu byli souzeni a odsouzeni všichni, kdo nesouhlasili s vládní politikou.
Zákon o urážce makedonské národní cti
Byl vytvořen „Zákon o urážce makedonské národní cti“, který stanoví 10 let odnětí svobody pro každého, kdo se označí za „Bulhara“. Toto období bylo pro makedonské Bulhary nejtěžší, ale jejich duch zůstal nezdolný navzdory útlaku a velkým útrapám, kterým čelili.
Mnoho Bulharů bylo předvedeno před „makedonský soud“ a odsouzeno podle „zákona makedonské cti“. Ti, kteří se domnívají, že historie, jazyk a národnost obyvatelstva v Makedonie je bulharská, jsou obviňováni z toho, že jsou nepřáteli „nové Jugoslávie“ a že pracují proti „lidu a státu“. Nepřítel jednoty „jugoslávských národů“!
Existují také důkazy o pronásledování Bulharů až do roku 1941 srbskými komunistickými úřady, které soudily ty Bulhary, kteří bojovali za svobodu Bulharů v Makedonii, Vardaru, chtěli odtrhnout Makedonii od Jugoslávie a tvrdili, že chtějí vytvořit samostatnou Makedonii a spojit ji s Bulharskem. V roce 1927 byli ve studentském procesu ve Skopji D. Čkatrov , D. Güzelev a téměř 200 dalších odsouzeni k 15-20 letům těžkého žaláře.
Po zvýšeném počtu soudních procesů a masových vražd Bulharů bulharská vláda upozornila Bělehrad na skutečnost, že v makedonském Vardaru jsou souzeni „pouze Bulhaři“. Navzdory projugoslávské makedonské politice se Bulharsko snažilo některé obviněné zachránit, ale jeho snaha byla marná. Bulharská vláda je naopak obviňována z toho, že kryje makedonské „zločince“.
Komunistický režim v Bulharsku nezůstává ve své podřízenosti Rusku pozadu.
V roce 1947, 22. listopadu, vydalo ministerstvo školství výnos, který nařizoval opravy ve výuce dějepisu a zeměpisu. Tento dokument dokazuje, jak daleko sahá zrada Bulharů ze strany Bulharské komunistické strany v makedonské otázce. Některé opravy v učebnici zeměpisu a dějepisu jsou následující:
- V učebnici pro 3. ročník se za Samuelův stát nepovažuje západní Bulharsko, ale stát makedonských Slovanů.
- Climent a Naum jsou popisováni jako jihoslovanští osvícenci a písaři.
- Pirin se nenazývá bulharské pohoří, ale makedonské.
- Obyvatelstvo Bulharska prý tvoří nejen Bulhaři, ale také Makedonci.
- V učebnici pro 2. ročník je věta „Makedonie byla anektována Bulharskem“ nahrazena větou „Makedonie byla okupována Bulharskem“.
- Bratři Miladinovové a další bulharští obrozenští spisovatelé byli prohlášeni za Makedonce.
- V učebnici pro III. třídu se v lekci o obyvatelstvu Bulharska píše, že Makedonci žijí hlavně v Pirinské Makedonii a že řeka Struma leží jižně od Rily, řeky Mesta a Pirin jsou v oblasti Pirinské Makedonie.
Dodnes jsou na území Makedonie přijímány protibulharské zákony, některé z nich jsou nepříjemné, jiné mají za cíl dokázat existenci makedonského národa. Ale ať se přijímají jakékoliv zákony, ať se dělá cokoliv, s historií, fakty a skutečností, že mnoho Bulharů v Makedonii zná své bulharské kořeny a nenechá se nazývat Makedonci, se nedá nic dělat.
< Pravdivý historie vymyšlené identity >
Recent Comments